Po více než půl roce vydáváme další Newsletter projektu PERUN. Jako první nás R. Tolasz seznámí se scénáři změny klimatu pro Česko do roku 2100. Na základní data a část indexů pro 20letá období od roku 2021 až do roku 2100 se také můžete podívat na webových stránkách. E. Polcarová a V. Šustková ve svém článku zhodnotili první třídenní konferenci projektu PERUN, která se konala v loňském roce v říjnu. Další dva články vycházejí z příspěvků přednesených právě na zmíněné konferenci. Článek M. Kašpara a M. Müllera hodnotí plošné extremity extrémních povětrnostních událostí v Česku v období 1961 až 2020. Ve druhém článku se od kolektivu autorů v čele se S. Kliegrovou dozvíme něco o dlouhodobé předpovědi teploty vzduchu a srážek pro letní měsíce v České republice.
Samozřejmě nechybí ani přehled publikační a prezentační činnosti jednotlivých řešitelů projektu. Všechny zajímavé výstupy a související informace s vámi sdílíme na webových stránkách a především prostřednictvím twitterového profilu projektu.
Příprava scénářů změny klimatu s krokem 2,3 km je důležitou součástí řešení projektu. Jednotlivé řešitelské týmy tyto scénáře postupně aplikují ve svých postupech řešení. Scénáře jsou cíleně připravené pro území Česka a v tomto rozlišení umožňují identifikovat možné odlišné odezvy a vývoj např. v horských oblastech ve srovnání s nížinami. Podrobnější rozlišení rovněž umožňuje přesnější aplikaci statistických downscalingových a bias-correction metod a to zejména v oblasti extrémů. Bias korekce je aktuálně připravena pro průměrnou, maximální a minimální teplotu vzduchu a srážky. Po provedených korekcích v gridových bodech jsou připraveny i základní klimatické indexy (např. studená a teplá období, dny a noci, mrazové dny, ledové dny, tropické dny, letní dny, tropické noci, dny s definovanými úhrny srážek, vlhká a suchá období, apod.). Základní data a část indexů pro 20letá období od 2021 do 2100 jsou nyní veřejně přístupná zde.
Výpočetní oblast modelu ALADIN-CLIMATE/CZ zahrnuje téměř celou Evropu s Českou republikou v jejím středu, což je důležité pro vlastní modelování budoucího klimatu, nicméně pro další zpracování výsledků již není potřeba, proto byla zredukována. K tomuto účelu byl využit balíček TERRA v prostředí R, pomocí kterého byla celá výpočetní oblast zúžena podle hranic povodí 4. řádu a následně rozšířená o 5 km (dále PERUN doména). Výsledná síť obsahuje 29154 bodů s původním prostorovým rozlišením 2,3 km. Původní formát výstupních dat modelu (GRIB) byl změněn na jednoduchý textový soubor ve formátu CSV, čímž byla podstatně zredukována velikost výsledných souborů a zjednodušila se tak manipulace s nimi. Každý výsledný soubor obsahuje informace o pořadovém čísle každého z 29154 bodů, identifikátor modelované veličiny, datum a vypočtené hodinové hodnoty. Zvlášť je součástí výsledků uveden soubor obsahující souřadnice všech bodů ve třech souřadnicových systémech (v původní Lambertově projekci, WGS 84 a S-42).
Stále častější sucha a horké vlny způsobují neúrody aromatických chmelů v Evropě. Aromatický chmel je „kořením“, které ovlivňuje chuť a vůni piva. Pěstitelé chmele tak potřebují urychleně vytvořit adaptační strategii a přijmout konkrétní opatření, které povedou k udržení produkce chmele.
Kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa hořkých látek, podle kterého se hodnotí kvalita chmele. Pokles množství srážek a častější epizody sucha mají zase negativní dopad na výnos.
Podle modelových projekcí se výrazně změní budoucí podmínky pro pěstování chmele v Evropě. Podle výsledků studie uveřejněné v Nature Communications se předpokládá pokles výnosu do roku 2050 v rozmezí od 4 do 18 % a obsah alfa hořkých látek nižší o 20 až 31 % proti současnosti v případě, že nedojde k přijmutí adekvátních adaptačních opatření. Poněkud lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, kam spadá i Žatecká chmelařská oblast, naopak nejhůře jižní regiony Evropy. Studie je výstupem projektu PERUN.
Mozny M, Trnka M, Vlach V, Zalud Z, Cejka T, Hajkova L, Potopova V, Semenov MA, Semeradova D, Büntgen U. Climate-induced decline in the quality and quantity of European hops calls for immediate adaptation measures. Nature Communications, Studie je dostupná zde.
Ohlasy v médiích:
CNN, BBC, USA Today, Politico, Guardian, Telegraph, Examiner, Standard, Courier, Time, Washington Post, El País, ABC News aj.
Ve středu 6. září proběhlo pracovní setkání řešitelů Centra PERUN se zástupci Ministerstva životního prostředí a dalších výzkumných center podpořených ve 2. výzvě programu Prostředí pro život. Cílem bylo ukázat si první výsledky projektu, jelikož jsme zhruba v polovině řešení projektu PERUN a zintenzivnit spolupráci mezi centry. Akce se konala na půdě MŽP v hybridním formátu. Své prezentace přijeli představit RNDr. Radim Tolasz, Ph.D. (ČHMÚ), prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka, Ph.D. (ÚVGZ), prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc. (PřF UK), Mgr. Ondrej Nol (ČGS) a RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D. (ČHMÚ). Takto široké a různorodé zastoupení řešitelů nám umožnilo prezentovat práce probíhající v jednotlivých oblastech řešení celého projektu a některé již dosažené výsledky. Výsledky jsou průběžně zveřejňovány na webu v sekci Výsledky a snažíme se je přibližovat i široké veřejnosti na sociální síti X (@perun_klima).
Chtěli bychom s vámi sdílet další číslo newsletteru projektu PERUN. Ve čtvrtém vydání nás na úvod E. Polcarová seznámí s Cíli udržitelného rozvoje a vysvětlí, jak s nimi souvisí projekt PERUN. Blíží se roční výročí požáru v NP České Švýcarsko. Proto nám M. Možný v dalším článku zhodnotí rizika závažného požáru v reakci na požár v NP České Švýcarsko. V závěrečném příspěvku se od E. Cienciala dozvíme Kam směřuje evropská klimatická politika pro krajinu a lesnictví.
Vedle publikační a prezentační činnosti jednotlivých řešitelů projektu, sdílíme s vámi zajímavé výstupy a související informace na webových stránkách projektu a především prostřednictvím twitterového profilu projektu.
Právě jsme dokončili a přinášíme vám další, tentokrát již třetí číslo newsletteru projektu PERUN. V tomto čísle najdete 2 zajímavé články našich řešitelů projektu a představení projektu DivLand - Centrum pro krajinu a biodiverzitu. V úvodním článku „Nové služby pro veřejnost v oblasti humánní biometeorologie“ M. Novák shrnuje co je nového v prezentaci biometeorologickým předpovědí pro veřejnost a pokrok v řešení výzkumu tepelného komfortu lidského organismu. V druhém článku „Řešitelé projektu PERUN se zaměřují i na horská povodí“ vás kolegové M. Jeníček, R. Tyl a J. Unucka seznámí s dílčími výstupy srážkoodtokového modelování v horských povodích se zaměřením na přívalové události z července 2021 v povodí Jeseníků včetně využit dat z experimentálních povodí. V závěrečném příspěvku kolektiv autorů představí projekt DivLand, který se zaměřuje na řešení aktuálních problémů v krajině a jejích ekosystémech s cílem následně formulovat klíčové strategie v oblasti ochrany přírody, krajiny a také biodiverzity.
Vedle publikační a prezentační činnosti jednotlivých řešitelů projektu, sdílíme s vámi zajímavé výstupy a související informace na webových stránkách projektu a především prostřednictvím twitterového profilu projektu.
I řešitelé projektu PERUN se připojují k mnoha přáním štěstí, klidu a pohody do dalšího roku.
Opět po roce, ve dnech 18. -19. října 2022, jsme se setkali na již druhém společném semináři zástupců řešitelů projektu Perun. Tentokrát jsme pro naše setkání zvolili klidné prostředí Železných hor a to konkrétně Seče. Tímto druhým jednáním navazujeme na úspěšné úvodní setkání řešitelů projektu z konce září minulého roku, kdy naším společným závěrem byl i požadavek nás řešitelů se na takové platformě scházet pravidelně. Hlavním účelem takovýchto společných setkání je především vzájemná výměna informaci o dosažených výsledcích, které se v rámci projektu Perun vzájemně v čase propojují, doplňují se a staví na již dosaženým výpočtech, modelech a scénářích další navazující činnosti řešitelských týmů projektu.
Sešli jsme se v celkovém počtu 40 účastníků - řešitelů projektu, a diskutovali jsme k 17 přednáškám z jednotlivých výzkumných aktivit. Ty jsme pro letošek zaměřili hlavně na výsledky výpočtů z modelu ALADIN/CLIMATE-CZ, řešení nejistot projekcí klimatické změny, řešení přípravy scénářů změny klimatu z regionálních a globálních modelů, vazbu modelových a měřených dat, nezbytnost verifikace a validace výpočtů a jejich význam, analýzy krátkodobých srážek a odhady jejich změn pro další období, řešení vlivu změny klimatu na člověka a jeho hodnocení, řešení modelů hydrologické bilance, analýzy kolísání hladin podzemních vod v různých horizontech, systém varování před suchem, analýza minimálních průtoků, analýzy historických fenologických dat a další.
V navazujících moderovaných diskuzích jsme společně detailněji rozebírali především aktuální hlavní témata projektu, což jsou jednak výpočetní scénáře a jejich validace a verifikace, tak i druhá hlavní oblast činností zaměřená na sezónní předpovědi.
"Jsme nyní přibližně v třetině řešení tohoto komplexního projektu a musíme mít nyní připraveny jasné a obhajitelné dílčí výstupy a podklady pro další aktivity řešitelských týmů projektu, které na nich budou dále rozvíjet své činnosti dané celkovým harmonogramem tohoto projektu. Zároveň je nezbytné směrem k veřejnosti, státní správě a do mediálního prostoru tyto dílčí výstupy spojené se změnou klimatu v podmínkách České republiky správně a srozumitelně komunikovat", shrnul aktuální fázi projektu po setkání na Seči Radim Tolasz z ČHMÚ.
V závěru setkání jsme účastníky jednání informovali, že v příštím roce, na podzim 2023, připravíme další seminář projektu Perun, tentokrát již se širší účastí. Počítáme s vystoupením jak řešitelů projektu, ale také s vystoupeními zástupců dalších organizací a možných uživatelů projektových výstupů. Termín a místo konání budeme včas prezentovat na webových stránkách a sociálních sítích projektu.
Rozsahem ojedinělý přírodní požár v Národním parku České Švýcarsko umožňuje blíže specifikovat, jak působí interakce mezi větrem, teplotami, suchem, terénem a samotným požárem. V kopcovitém terénu navíc dochází často k neočekávaným změnám směru a síly větru, což komplikuje samotný zásah a bezpečnost hasičů.
Probíhá analýza dostupných leteckých a pozemních fotografií a videí, satelitních dat a dat o chování požáru v samotném terénu. Dosavadní data potvrzují značný vliv orografie a sucha na aktuální větrné poměry v oblasti, které ovlivnily rychlost a směr šíření ohně, intenzitu požáru a velikost spálené plochy.
foto: Martin Možný, 24.8.2022
Přinášíme vám již druhé číslo newsletteru projektu Perun, kdy jeho obsah vychází z projektových aktivit za první pololetí letošního roku. V tomto čísle se dočtete bližší informace o slovníku pojmů z oblasti rizik a dopadů změny klimatu, který je v rámci projektu postupně rozšiřován a je ke stažení na webových stránkách projektu. V další článku L. Pokorná s R. Beranovou představují činnosti a principy tvorby regionální reanalýzy PERUN/Reanalysis, která bude využita při přípravě scénáře změny klimatu v dalších desetiletích v Česku. T. Halenka ve svém příspěvku shrnuje zajímavé informace o projektu EUCP (European Climate Prediction system) a kolektiv autorů v čele s P. Birklenem představuje projekt LIFE COALA, který bude napomáhat Moravskoslezskému kraji čelit dopadům změny klimatu.
Vedle publikační a prezentační činnosti jednotlivých řešitelů projektu, sdílíme s vámi zajímavé výstupy a související informace na webových stránkách projektu a především prostřednictvím twitterového profilu projektu.
Projekt PERUN se věnuje změnám, které ovlivňují tzv. požární počasí i hodnocení rizik s těmito změnami spojenými. Řešitelé proto v reakci na aktuální požár v Českosaském Švýcarsku připravili rychlou rizikovou analýzu této události. Hledání příčin stále ještě trvajícího požáru, analýza souvislostí s předchozím vývojem v oblasti a příprava následných opatření bude samozřejmě předmětem dalšího zkoumání.
Dne 23. června 2022 se uskutečnila v Lichtenštejském paláci v Praze konference Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR, kterou pořádala ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyní Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace Helena Langšádlová ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí a Akademií věd ČR. Vedle úvodního slova ministryně Helena Langšádlové k tématu změny klimatu, jejich dopadů, adaptace a mitigace, vystoupila k tématu řešení klimatické změny také ministryně Anna Hubáčková a předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
V panelové diskuzi zodpovídali dotazy účastníků konference i Radim Tolasz z oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu, který je zároveň hlavním koordinátorem projektu PERUN a Mirek Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, který se také podílí na řešení tohoto projektu.
Vlastní projekt PERUN, jeho cíle, členění, aktuální a plánované výstupy, v rámci konference představil Martin Pecha z oddělení povrchových vod Českého hydrometeorologického ústavu, který je rovněž jedním z hlavních řešitelů tohoto projektu. Ten je zaměřen na predikci, hodnocení a výzkum citlivosti vybraných systémů, vlivu sucha a změny klimatu v podmínkách České republika.
Na základě průběžné zprávy o průběhu řešení projektu PERUN za rok 2021 jsme pro Vás připravili první číslo newsletteru projektu Perun. Tvorbou a publikací newsletteru, který bude i v dalších číslech průběžně přinášet zajímavé informace o dosažených výsledcích a řešení projektu, naplňujeme náš komunikační plán směrem k cílovým skupinám. Vedle publikační a prezentační činnosti jednotlivých řešitelů projektu, sdílíme zajímavé výstupy a související informace na webových stránkách projektu, tvorbou informačních videospotů a především prostřednictvím twitterového účtu projektu.
V úvodním čísle newsletteru najdete: ohlédnutí za úvodním seminářem řešitelů projektu, který se uskutečnil koncem září 2021, informaci o prvních výstupech modelu ALADIN/CLIMATE-CZ, informace k rozvíjenému modelu hydrologické bilance, představení řešení změn dílčích parametrů kvality povrchových vod v kontextu změny klimatu.
V těchto dnech se v Českém hydrometeorologickém ústavu a dalších spoluřešitelských institucích rozbíhá jeden z největších projektů posledních let co do počtu zapojených institucí i délky trvání - 6,5 roku. Je zaměřen na výzkum klimatických extrémů, sucha a důsledků jeho prohlubování v České republice. Garantem projektu je Ministerstvo životního prostředí a kromě ČHMÚ je do řešení zapojena řada dalších odborných institucí: Česká geologická služba, Matematicko-fyzikální fakulta a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. a PROGEO, s. r. o. Projekt bude prezentován pod názvem PERUN, který vznikl zkrácením anglického Prediction, Evaluation and Research for Understanding National sensitivity and impacts of drought and climate change for Czechia. (PDF)
Před podpisem Smlouvy o poskytnutí podpory byla nejprve 28. července 2020 připravena Smlouva o účasti na projektu mezi ČHMÚ, ČGS, PROGEO, UK, ÚFA, ÚVGZ a VÚV (viz Kontakty). Obě Smlouvy jsou uloženy v Registru smluv https://smlouvy.gov.cz/.
Projekt PERUN byl připraven pro 2. veřejnou soutěž Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život, podprogramu 3 - Dlouhodobé environmentální a klimatické perspektivy 19. února 2020. TA ČR soutěž vyhodnotil a výsledky oznámil 22. června 2020. Podle zadávací dokumentace byl projekt zahájen 1. července 2020.
