Ve slovníku předkládáme vědecké definice pojmů, které budou používány v rámci projektu PERUN a při komunikaci směrem ke třetím stranám. Primární motivací bylo vytvořit jednoznačný terminologický aparát pro přiléhavý popis zejména možných dopadů adaptačních opatření na společnost, životní prostředí atd. Jednoznačný slovník chceme používat napříč výstupy, které budou zahrnovat např. aktualizaci komplexní studie dopadů, metodiky, odborné články apod. Obecně si potřebujeme vzájemně rozumět a používat stejné definice, východiska a stejný kontext. Jsme si totiž vědomi, že opatření navrhovaná v reakci na změnu klimatu budou prosaditelná a udržitelná jen pokud budou již od počátku srozumitelná zejména decizní sféře.
V definicích se tedy věnujeme zejména tématu dopadů (a následných rizik) změny klimatu na společnost. Není cílem duplikovat definice pojmů, které náležejí do oboru meteorologie, klimatologie, hydrologie apod. a jsou podchyceny ve stávajících slovnících, jako meteorologický slovník ČMeS, ČSN 75 0110 Vodní hospodářství – Terminologie hydrologie a hydrogeologie, apod. Současně je slovník tvořen z pohledu odborné správnosti a úplnosti odpovídající současnému stavu porozumění dané problematice na mezinárodní úrovni, nejedná se tedy o pouhou kompilaci existujících definicí z různých národních dokumentů, naopak předkládáme definice odpovídající aktuálním vědeckým potřebám, které věříme, že v budoucnu budou přejaty různými dokumenty.
Přesto platí, že Slovník samozřejmě vznikal s využitím již existujících definic v níže uvedených zdrojích. Na jejich základě byla navržena co nejvěrnější definice pro použití v rámci projektu PERUN.
Cílem je vytvořit stručné definice a tam, kde je to pro jejich zpřesnění nutné, lze je doplnit poznámkou (anotací), která bude jejich součástí. U některých komplexnějších oblastí je doplněno podrobnější vysvětlení v rámci témat ve výkladové části Slovníku.
Podkladové zdroje definic:
Definice byly sestaveny a revidovány týmem ve složení Jan Daňhelka, Karel Drbal, Radim Tolasz, Eliška Polcarová, Daniel Nývlt, Michal Žák.
SbalitProces přizpůsobení se společnosti aktuálnímu či očekávanému klimatu a jeho projevům s cílem omezit negativní dopady či využít příležitosti.
Pozn.V přírodních systémech jde o proces přizpůsobení se aktuálnímu klimatu a jeho projevům, lidské zásahy mohou stimulovat přizpůsobení se i očekávanému klimatu a jeho projevům.
Schopností systému, organizace, lidí a dalších organismů přizpůsobit se potenciálnímu poškození a využít příležitosti z něj vycházející, či reagovat na jeho následky.
Pozn.Kapacita je tedy schopnost vyrovnat se s disturbancemi, a to včetně jejich prevence. Adaptační kapacitu je možné vnímat jako dlouhodobé udržení kapacity v měnících se podmínkách.
Kvantitativní a/nebo kvalitativní určení povahy a rozsahu rizika pro jednotlivce, společnost, majetek, služby a/nebo životní prostřední.
Pozn.Analýza rizik zahrnuje: identifikaci nebezpečí včetně jeho charakteristik jako jsou místo výskytu a jeho pravděpodobnost; analýzu expozice a zranitelnosti včetně jejich fyzických, sociálních, zdravotních, environmentálních a ekonomických dimenzí; a vyhodnocení efektivnosti existujících a dostupných kapacit pro zvládání rizik ve vztahu k jejich možným scénářům.
Úroveň změny vlastností systému, při níž se systém reorganizuje, často prudkou změnou, a nevrátí do původního stavu/uspořádání ani poté, kdy pomine působení příčin změny.
Pozn.V případě klimatického systému se jedná o kritický práh/úroveň, kdy dojde ke změně globálního, či regionálního klimatu z jednoho stavu do jiného stavu.
Nevratnost změn je závislá na použitém časovém měřítku. V dynamických systémech (jako je např. klimatický systém) může být změna vratná v čase pro systém natolik vzdálená, že je považována za nevratnou.
viz též prahové procesy
Využití fáze obnovy po katastrofě ke zvýšení resilience prostřednictvím uplatnění příslušných opatření ke snížení rizika katastrof při rekonstrukci infrastruktury, socioekonomických systémů a životního prostředí.
Citlivost klimatu vyjadřuje změnu roční průměrné globální teploty povrchu v reakci na změnu koncentrace CO2 v atmosféře nebo jiná radiační působení.
Rovnovážná citlivost klimatu odpovídá ustálené změně roční průměrné globální teploty povrchu v důsledku zdvojnásobení koncentrace atmosférického CO2.
Finanční vyhodnocení všech pozitivních a negativních dopadů spojených s danou akcí/aktivitou. Cost-benefit analýza (CBA) umožňuje porovnání různých zásahů, investic či strategií a odhaluje, jak by daná investice či rozhodnutí ovlivnily jednotlivce, společnosti a státy.
Pozn.CBA jako společenský pohled je důležitým nástrojem pro rozhodování v rámci změny klimatu, nicméně čelí problémům v sumarizaci nákladů a přínosů napříč různými sektory a v průběhu různě dlouhých období jejich působení.
Dobrá praxe je postupem, který se osvědčil z hlediska jeho funkčnosti a známých výsledků a je proto doporučen jako modelový vzor. Jde o úspěšnou zkušenost, která byla otestována a validována, tedy v širším významu, která byla opakovaně použita a zaslouží si být sdílena, aby mohlo být použití opakováno.
Následky rizik spojených s výskytem nebezpečných (extrémních) jevů. Tyto následky mohou ovlivnit životy, zdraví, životní úroveň, ekonomiku, sociální a kulturní statky, služby, infrastrukturu i ekosystémy.
Pozn.Dopady jsou většinou vyjádřeny jako ovlivnění životů, prostředků pro zajištění života, zdraví, ekosystémů, ekonomických, kulturních a sociálních statků, služeb a infrastruktury. Dopady mohou být nepříznivé, či pozitivní.
Metoda odvození podrobnějších informací z velkoprostorových modelů a analýz pro lokální či regionální měřítko.
Pozn.Existují dva hlavní přístupy downscalingu – tzv. dynamický downscaling a statistický downscaling.
Dynamický downscaling využívá výstupy globálních či regionálních modelů jako vstupů do modelů podrobnějšího rozlišení.
Statistický downscaling je založený na nalezení statistického vztahu mezi meteorologickými proměnnými získanými v rámci velkoprostorového modelu/analýzy a těmi pozorovanými v lokálním či regionálním měřítku.
Situace lidí, infrastruktury, obydlí, služeb a zdrojů (výrobních prostředků a jiných hmotných statků) v oblastech vystavených určitému nebezpečí.
Pozn.Analogicky mohou být exponovány ekosystémy, živočišné či rostlinné druhy vůči hrozbám a změnám antropogenního původu.
Extrémní hydrometeorologický jev, případně výskyt hodnoty hydrometeorologické proměnné, nad (nebo pod) limitní hodnotou blízkou stanovené horní (resp. spodní) hranici.
Pozn.Způsob stanovení limitu pro definici extrému může být v případech konkrétních jevů a veličin rozdílný. V meteorologii jde nejčastěji o událost, jejíž pravděpodobnost výskytu odvozená z pozorování je menší než stanovené procento. V hydrologii je extrém vyjádřen velkou dobou opakování výskytu povodně např. na úrovni 100leté povodně a větší.
´V sociálních a jiných vědách může být vnímání extrému odlišné; definici často odvíjí od velikosti dopadu jevu.
Extremita je charakteristika výskytu jevů naplňujících definici extrému odvozená z referenčního období.
Odhadovaný růst průměrné globální teploty zemského povrchu pro zvolené 30leté období vyjádřený relativně ve srovnání s předindustriálním (1850-1900), případně s jiným, srovnávacím obdobím.
Soubor nástrojů pro rozhodování, management, implementaci a vyhodnocování politik a opatření.
Pozn.Koncept governance zahrnuje příspěvek různých úrovní veřejné správy (od lokální, přes národní až po globální), soukromého sektoru, nevládních subjektů a veřejnosti.
V kontextu změny klimatu jde o cílený mechanismus a soubor opatření směřující společnost k prevenci, mitigaci, či adaptaci na rizika vyplývající ze změny klimatu.
Proces určení povahy a rozsahu rizika na základě analýzy potenciálních hrozeb, vyhodnocení zranitelnosti a expozice, které v souhrnu mohou ohrozit obyvatele, či jim způsobit škody na majetku, službách, prostředcích a životním prostředí.
Pozn.Hodnocení rizika může být kvantitativní nebo kvalitativní. Proces hodnocení rizika zahrnuje: identifikaci typů nebezpečí, analýzu jejich charakteristik (územní výskyt, intenzita, frekvence a pravděpodobnost), analýzu expozice a zranitelnosti včetně jejich fyzického, sociálního, zdravotního, environmentálního a ekonomického rozměru, a vyhodnocení efektivity existujících kapacit pro zvládání možných rizik.
Výsledkem hodnocení rizik je rozhodnutí, zda je existující riziko přijatelné a zda jsou současná opatření snižující riziko adekvátní. Pokud opatření nejsou na požadované úrovni, hodnotí se, zda jsou nezbytná další opatření snižující riziko.
Přírodní proces, jev nebo lidská aktivita, která může způsobit ztráty životů, zranění či jiné zdravotní dopady, poškození majetku, přerušení společenských či ekonomických funkcí či poškození životního prostředí.
Kombinace schopností, vlastností a zdrojů, které má organizace, komunita či společnost k dispozici pro zvládání a zmenšování rizika katastrof a zvyšování resilience.
Pozn.Kapacita může zahrnovat infrastrukturu, instituce, lidské znalosti a dovednosti, i vztahy a fungování společnosti.
Antifragilita je vlastnost systému, jehož schopnost prospívat roste v důsledku stresu, otřesů, volatility, ruchů, chyb, poruch, ataků či selhání.
Další informace viz také resilience.
Kaskádový jev je dynamický proces, při kterém dopad výskytu iniciálního nebezpečného jevu (případně selhání) vyvolává řadu následných jevů, které lze v rámci řetězce izolovat a identifikovat jako samostatné události a které vedou ve významné neočekávané sekundární dopady v podobě fyzických, sociálních či ekonomických škod.
Závažné narušení fungování systému, komunity či společnosti různého měřítka, v důsledku nebezpečného jevu působícího v podmínkách dané expozice, zranitelnosti a kapacity zvládat rizika, které vede k významným ztrátám a dopadům na člověka, majetek, ekonomiku či životní prostředí.
Pozn.Působení katastrof může být okamžité a lokalizované, často však je plošně rozsáhlé a přetrvává po dlouhou dobu. Dopady mohou překročit kapacitu komunity či společnosti zvládnout katastrofu vlastními prostředky a vyžádat si tak externí pomoc na národní či mezinárodní úrovni.
Katastrofy je vždy nutné vnímat v závislosti na příslušném měřítku, v němž působí. Na národní úrovni může být katastrofou povodeň se škodami v řádu desítek miliard korun, na lokální úrovni může i škoda v řádech jednotek milionů znamenat procentuálně extrémní zatížení postižené komunity/obce.
Pojem katastrofa je v právních a koncepčních dokumentech v ČR užíván jako synonymum krizové situace ve smyslu krizového zákona.
Skupina lidí žijící na vymezeném území, která sdílí podobnou kulturu, hodnoty, zvyky, normy a zdroje a zároveň je skupina společně ohrožena stejnými hrozbami.
Konstrukce, zařízení, sítě, služby a jiná aktiva, která zabezpečují základní životní potřeby pro sociální a ekonomické fungování obyvatel.
Pozn.Určení konkrétních prvků, které tvoří kritickou infrastrukturu, probíhá na základě příslušné národní legislativy. V případě ČR zákon 240/2000 Sb. uvádí, že prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, je takový, narušení jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu.
Souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace, jejich řešením a reakce na ně, nebo s ochranou kritické infrastruktury.
Pozn.Na krizové řízení je možno pohlížet z hlediska užšího nebo širšího významu tohoto pojmu. V širším významu se realizují opatření v oblasti obnovy a prevence, v užším významu se realizují opatření v oblasti přípravy (zejména krizové plánování), řešení krizové situace a likvidačních prací.
Viz zvládání rizik
V rámci teorie managementu rizika: Zmenšení či minimalizace nepříznivých dopadů nebezpečných jevů.
V rámci změny klimatu: Mitigace změny klimatu jsou lidské zásahy směřující ke snížení emisí nebo zvýšení míry zachycování a ukládání skleníkových plynů.
Multihazardem se rozumí:
viz hrozba
Projev nebezpečí v konkrétní lokalitě a čase. Pozn. Silné nebezpečné jevy mohou způsobit katastrofy jako výsledek působení hazardu a ostatních faktorů tvořících riziko.
Stav chybějících či neúplných znalostí a informací potřebných k úplnému porozumění dané situace/problému.
Pozn.Nejistotu lze rozdělit na dva typy. Prvním je epistemická nejistota, která je důsledkem nedostatku informací, jež je teoreticky možné získat, ale prakticky jsou nedostupné, např. nepřesnost a nedostatek dat, neúplné porozumění studovaným procesům, nepřesná schematizace a parametry modelů, použití předpokladů v projekcích. Druhým typem je nejistota aleatorická, která se váže na nepoznané vlivy a zahrnuje například výskyt nahodilých jevů a událostí. S rozvojem poznání se některé druhy nejistoty aleatorické mohou přesouvat do epistemické nejistoty.
Nejistota může být vyjádřena kvantitativně (např. v podobě pravděpodobnostní funkce) či kvalitativním vyjádřením.
Navrácení původní či zlepšení úrovně životních prostředků a zdraví, a rovněž ekonomických, fyzických, sociálních, kulturních a environmentálních hodnot, systémů a aktivit postižené komunity či společnosti.
Obnova zahrnuje prvotní rehabilitaci, kdy dochází k obnovení základních služeb a vybavení pro fungování komunity či společnosti postižené katastrofou při možném použití dočasných řešení, a rekonstrukci, jako dlouhodobější proces přestavby a obnovy zranitelné infrastruktury, budov, vybavení a služeb nezbytných pro plné fungování komunity či společnosti postižené katastrofou.
Pozn.Respektování principu build back better umožní předejít či redukovat budoucí katastrofy.
Akce provedené přímo před, v průběhu nebo bezprostředně po výskytu katastrofy pro záchranu lidských životů, ochranu zdraví, zajištění bezpečnosti a základních potřeb dotčených lidí.
Pozn.Hranice mezi odezvou a obnovou není vždy zcela jasná. Některé aktivity v rámci odezvy, jako například zajištění dočasného bydlení či dodávek vody mohou přesahovat do fáze obnovy.
Situace nebo stav, kdy se jednotlivec, společnost, majetek či životní prostředí stávají náchylnými k újmě či poškození.
Pozn.Akutní/bezprostřední ohrožení je často impulsem pro provádění evakuací a záchranných prací.
Prostředky a postupy snižující míru či zcela odstraňující riziko.
Pozn.Strukturální opatření jsou fyzické konstrukce, které slouží k omezení či zamezení možných dopadů nebezpečných jevů, nebo aplikace inženýrských postupů a technologií zajišťující odolnost konstrukcí či systémů vůči působení nebezpečných jevů.
Nestrukturální opatření využívají pro snížení rizik a dopadů nebezpečných jevů různé znalosti, praktické dovednosti a dohody zejména v podobě politických a právních nástrojů, osvěty obyvatelstva, cvičení, vzdělávání a plánování.
Přírodní i sociální procesy, které se vyznačují existencí prahů/bodů zlomu, při jejichž překročení dochází k prudkým a nevratným změnám uspořádání či režimu a nalezení nového, odlišného rovnovážného stavu.
Viz též body zlomu.
Míra, s níž lze očekávat výskyt jevu/události vyjádřená poměrem případů výskytu k celkovému možnému počtu případů.
Pozn.V hydrometeorologii jde často o poměr výskytu případů k celkové délce období pozorování. Typicky bývá vyjádřen tzv. dobou opakování, která udává průměrný počet let, ve kterých je hodnota veličiny nebo míra určitého jevu dosažena nebo překročena.
Pravděpodobnost (doba opakování) je charakteristika statistická, nikoliv predikční.
Soubor aktivit a opatření k zabránění stávajících a zamezení vzniku nových rizik.
Pozn.Prevence představuje koncept a záměr kompletně zabránit potenciálním škodlivým dopadům nebezpečných událostí. Protože některá rizika není možné zcela eliminovat, prevence usiluje o zmenšení zranitelnosti a expozice a tím odstranění rizika katastrof. Příklady preventivních opatření zahrnují např. výstavbu ochranných hrází, regulaci výstavby v ohroženém území, odolné konstrukce budov zajišťující jejich funkčnost i v případě výskytu nebezpečí, očkování před nebezpečnými nemocemi aj.
Možný budoucí vývoj hodnoty nebo souboru hodnot, často vypočtený za využití modelů. Na rozdíl od předpovědi, projekce jsou podmíněny vstupními předpoklady např. v podobě budoucího socio-ekonomického a technologického vývoje, které se mohou, ale nemusí naplnit.
Princip předběžné opatrnosti je rámec používaný v politickém rozhodování v podmínkách, kdy nelze použít vědecké podklady, neboť jsou zatíženy příliš velkou nejistotou, tedy de facto v situaci absence vědeckých podkladů. Jeho definice není ustálená a jeho jednoznačná aplikace je proto problematická. Základem je úvaha, že včasným rozhodnutím lze zabránit budoucím velkým nepříznivým dopadům.
Období zahrnující několik století před nástupem rozvoje průmyslové výroby od roku ca 1750. Pro potřeby odhadu průměrné před-industriální globální teploty zemského povrchu je většinou použito období 1850–1900.
Přijatelné riziko je míra rizika, kterou je připraven přijmout každý ohrožený jednotlivec nebo společnost.
Pozn.Tato míra závisí na sociálních, ekonomických, politických a environmentálních podmínkách.
Definice přijatelného rizika se používá při návrhu a posuzování opatření, jež jsou potřeba pro snížení potenciálních dopadů na společnost na předem stanovenou přijatelnou míru.
Znalosti a schopnosti (kapacita zvládat riziko) veřejné správy, organizací, komunit a jednotlivců efektivně předcházet, reagovat na a zotavit se z dopadů potenciálních, hrozících či probíhajících katastrof.
Pozn.Připravenost je součástí managementu rizik katastrof. Cílí na vybudování kapacit nezbytných pro účinné zvládání všech typů nouzových situací a dosažení řádného přechodu z odezvy na ně do udržitelné obnovy.
Připravenost je založena na řádné analýze rizik a dobrém propojení se systémem včasné výstrahy. Zahrnuje aktivity, jako jsou plánování zálohy a obnovy systémů, technické vybavení, tvorbu nouzových zásob, vytvoření struktur a procesů pro koordinaci, evakuaci, informování obyvatelstva a cvičení, které musí být podpořeny institucionálním a právním prostředím a dostatečnými finančními prostředky.
Příbuzný termín pohotovost (readiness) popisuje schopnost rychle a dostatečně reagovat v případě potřeby.
Období, pro které máme k dispozici vypočtené nebo odvozené charakteristiky a vůči němuž jsou vyjadřovány hodnoty anomálií.
Pozn.V klimatologii jsou obvykle používána období o délce trvání 30 let, která jsou dostatečná pro srovnání střední hodnoty a změn statistického rozložení, nemusí však postačovat pro robustní vyhodnocení změn některých extrémů o velké době opakování, typicky povodní nebo třeba výskyt tornád.
Viz obnova
Schopnost systému, komunity či společnosti pomocí zvládání rizik čelit, absorbovat, přizpůsobit se, proměnit se a rychle a efektivně se zotavit z dopadů nebezpečí, jemuž jsou vystaveny, včetně zachování a obnovení základních služeb a infrastruktury.
Pozn.Resilience ekosystémů je definována jejich schopností čelit dopadům hrozeb, změn a disturbancí způsobem, který zachovává jejich základní funkce, strukturu a adaptační kapacitu.
Potenciální ztráty na životech, zdraví či majetku, které mohou vzniknout v konkrétním čase, je funkcí nebezpečí, expozice, zranitelnosti a kapacit pro zvládání rizika.
Věrohodný popis možného vývoje budoucnosti založený na logických a na sebe navazujících předpokladech o řídících silách a vztazích uvnitř systému, jehož vývoj scénář popisuje.
Pozn.Na rozdíl od předpovědí se scénář zaměřuje na popis následků prováděných akcí a rozhodnutí.
Emisním scénářem se rozumí věrohodné vystižení budoucího vývoje emisí radiačně aktivních substancí (skleníkových plynů, aerosolů aj.), které je založené na logických a vnitřně konzistentních předpokladech o působení řídících sil (demografický vývoj, socio-ekonomický vývoj, technologické změny, změny využití území a energií) a jejich klíčových vztahů. Scénáře koncentrací skleníkových plynů, které jsou výsledkem emisních scénářů, jsou vstupem do klimatických modelů.
Integrovaný systém monitoringu nebezpečí a předpovědi jeho vývoje, analýzy rizika jeho dopadů, komunikace a aktivit v oblasti připravenosti, které v celku umožňují jednotlivcům, komunitám, veřejné správě i komerčním subjektům a dalším včas provést úkony pro snížení dopadů nebezpečného jevu před jeho výskytem.
Pozn.Efektivní, kompletní a na lidi zaměřený výstražný systém zahrnuje čtyři vzájemně propojené komponenty:
Tyto čtyři komponenty musí být koordinovány napříč sektory a zainteresovanými stranami a musí zahrnovat mechanismus zpětné vazby pro trvalé zlepšování. Selhání jedné z komponent, nebo jejich vazeb může vést k selhání celého systému.
Proces formálního či neformálního přenesení finančních dopadů konkrétního rizika z jedné entity na jinou, přičemž domácnosti, komunity, organizace či stát získá prostředky od jiné strany v případě výskytu katastrofy výměnou za předchozí, průběžné či kompenzační sociální či finanční výhody.
Pozn.Dobře známou variantou transferu rizika je pojištění. Transfer rizika se může odehrávat i neformálně např. v rámci rodiny či komunity jako očekávaný závazek reciproční pomoci či půjček. Formální mechanismy transferu rizika zahrnují pojištění, zajištění, dluhopisy a fondy pro pomoc při katastrofách, rezervní fondy, úrokové sazby, daňové mechanismy aj.
Dynamický proces zajišťující setrvání přírodních a lidských systémů ve vyváženém stavu.
Udržitelný rozvoj je takovým rozvojem, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím.
Uhlíkové neutrality je dosaženo, pokud antropogenní emise CO2 jsou v určitém období vyváženy antropogenním pohlcením CO2.
Proměnlivost klimatických charakteristik v různých časových a prostorových měřítcích jdoucích nad rámec výskytu jednotlivých projevů počasí. Variabilita může být způsobena přirozenými interními procesy v rámci klimatického systému (interní variabilita), nebo externími silami přírodního či antropogenního původu (externí variabilita).
Viz multihazard
Spojité období v teplé části roku, během nějž teplota vzduchu dosahuje obzvlášť vysokých hodnot, které přesahují stanovenou prahovou hodnotu zvolené charakteristiky.
Pozn.K vymezení vlny veder se nejčastěji využívají denní maxima teploty vzduchu, přičemž prahová hodnota může být dána absolutně (v Česku zpravidla hranice pro tropický den 30 °C), nebo relativně vůči statistickému rozdělení hodnot této veličiny (např. 95 % percentil). Kvůli lepšímu vyjádření vlivu na lidský organizmus jsou někdy vlny veder vymezovány pomocí denních minim teploty vzduchu nebo některého indexu vyjadřujícího pocitovou teplotu, která kromě vedra zohledňuje i pocit dusna.
Subjektivní posouzení vlastností a velikosti rizika, které si jednotlivec vytváří na základě jemu dostupných informací, zkušeností, znalostí a individuálního systému hodnot.
Zelená dohoda pro Evropskou unii je strategie, jejímž cílem je transformovat EU způsobem, aby v roce 2050 neprodukovala žádné emise skleníkových plynů a hospodářský růst byl oddělen od využívání zdrojů.
Změna ve stavu klimatu, kterou je možné prokazatelně identifikovat v podobě změny střední hodnoty nebo pravděpodobnostního rozložení hodnot a charakteristik v průběhu delšího časového období, typicky v délce desetiletí a více.
Pozn.Změna klimatu může být výsledkem přirozených interních procesů v rámci klimatického systému, nebo důsledkem působení externích faktorů jako jsou cykly sluneční aktivity, sopečné výbuchy a trvalé antropogenní vlivy na složení atmosféry, kvalitu a způsob využití území.
Uvedená definice je definicí odborně klimatologickou, z hlediska politického je definice změny klimatu použita v konvenci UNFCCC v následující podobě: změna klimatu, která je přisouzena přímo, či nepřímo lidským aktivitám vedoucím ke globálním změnám složení atmosféry a která je ve srovnatelných časových obdobích pozorována nad rámec přirozené variability klimatu.
Podmínky dané fyzickými, sociálními, ekonomickými a environmentálními faktory či procesy, které zvyšují vnímavost/náchylnost jednotlivce, komunity, hmotného majetku či systémů vůči dopadu hazardu/nebezpečí.
Pozn.Pozitivní faktory zvyšující schopnost čelit hazardu/nebezpečí jsou definovány jako kapacita zvládání rizika.
Strategicky koordinované činnosti zaměřené na zvládání existujících rizik, které vyplývají z výskytu katastrof; zamezení vzniku nových rizik a ošetření zbytkového rizika, které přispívají k posílení resilience a snížení škod.
