Nebezpečí a riziko

Slovo riziko je v běžné češtině používáno poměrně volně v mnohem širším významu, než je možné používat v odborném jazyce, kde je nezbytná preciznost používané terminologie. Poměrně běžná přitom je záměna významu slov nebezpečí a riziko, respektive mnoho laiků si rozdíl mezi nebezpečím a rizikem neuvědomuje a nerozlišuje jej.

Nebezpečí neboli hrozbu představuje přírodní proces, jev nebo lidská aktivita, která může způsobit ztráty životů, zranění či jiné zdravotní dopady, poškození majetku, přerušení společenských či ekonomických funkcí či poškození životního prostředí.

Příkladem nebezpečí jsou povodně. Víme, že se u nás vyskytují, víme, že povodeň může způsobit úmrtí, zranění, či škody na majetku. Díky záznamům a měřením dokážeme odhadnout i pravděpodobnost výskytu povodně určité velikosti na konkrétním vodním toku – tedy určit míru nebezpečí (obr. 1). Příkladem je stanovení hodnoty stoleté povodně.

I když je vznik povodně komplexním procesem odehrávajícím se v celém povodí, jejím nejkritičtějším projevem bývá vzestup hladin vodních toků a rozliv proudící vody do údolní nivy. Působení povodně je tedy omezeno na oblast rozlivu. Lidé a majetek, který se nachází v údolí, tedy v dosahu možného rozlivu je potenciálně vystaven (exponován) negativnímu působení povodně, ocitá se tedy v ohrožení. To definujeme jako situaci nebo stav, kdy se jednotlivec, společnost, majetek či životní prostředí stávají náchylnými k újmě či poškození.

Obr. 1 - V jakémkoliv říčním údolí víme, (a) že existuje hrozba povodní, (b) většinou dokážeme odhadnout i míru nebezpečí např. v podobě velikosti hodnoty stoleté povodně (Q100). Červeně je naznačena oblast exponovaná vůči povodni, kde lidé a majetek jsou v ohrožení.

O tom jaké skutečné dopady však bude mít povodeň, až se vyskytne, rozhodují ještě další faktory - především zranitelnost (viz téma odolnost a zranitelnost). I v případě, že je například nějaká budova situována v místě ohroženém povodní, může být konstruována nebo vybavena tak, že i když bude zaplavena, nezpůsobí to významné škody a naopak u jiné budovy i v případě zaplavení např. pouze sklepních prostor mohou být škody velmi vysoké, pokud je ve sklepě umístěna strojovna vzduchotechniky, kotel, elektrotechnika apod. (viz obr. 2).

Obr. 2 - I v případě expozice vůči působení hrozby (a), mohou být významné rozdíly v dopadech v závislosti např. na konstrukci budov, která snižuje zranitelnost (b).

Zranitelnost může mít řadu podob. Od nevhodné konstrukce budov, přes vnitřní uspořádání budov zvyšující expozici jejich citlivých prvků, až např. po fyzické schopnosti jedince. Proto jsou při přívalové povodni např. zranitelnější senioři, děti a hendikepovaní občané, kteří se nedokáží sami vlastními silami rychle dostat z dosahu působení živlů.

V okamžiku blížící se a již probíhající povodně můžeme výši škod ovlivnit operativními opatřeními. Pokud máme funkční systém včasné výstrahy upozorňující na blížící se nebezpečí, záchranný systém pro asistenci ohroženým obyvatelům a další zdroje eliminujeme dopadu prostřednictvím evakuace obyvatel, instalace mobilních ochranných prvků, vynesení cenných věcí do vyšších pater aj. (obr. 3).

Obr. 3 - Kapacita pro zvládání rizika snižuje celkové dopady operativní ochranou majetku (a), evakuací (b) či záchranou osob apod.
Obr. 4 - Grafická reprezentace faktorů společně tvořící riziko.

Potenciální ztráty na životech, zdraví či majetku, které mohou vzniknout v konkrétním čase, jsou tedy funkcí nebezpečí, expozice, zranitelnosti a kapacit pro zvládání rizika – a právě to je definice rizika (obr. 4).

Riziko je tak někdy vyjadřováno pomocí symbolické rovnice:

\(R=\frac{(N*E*Z)}{KR}\)
kde R je riziko, N nebezpečí jako pravděpodobnost výskytu nebezpečného jevu, E je expozice, Z je zranitelnost a KR je kapacita reagovat.

Jejím smyslem není vyjádření exaktní rovnice, ale demonstrace nutnosti zvažování všech aspektů, které mají na celkové riziko vliv, aby nedocházelo k záměně pojmů nebezpečí a riziko. Pokus o grafické znázornění komplexní povahy a jednotlivých komponent rizika na příkladu povodňových rizika v praxi používané v ČR je na obrázcích 5 až 8.

Obr. 5 - Mapa povodňového nebezpečí ukazuje rozsah rozlivu, hloubku zaplavení a rychlost proudění v ose toku při výskytu 100leté povodně na Malši v Kaplici.
Obr. 6 - Mapa povodňového ohrožení klasifikuje plochy v závislosti na hloubce a rychlosti proudění při povodních různé doby opakování do 4 kategorií míry ohrožení.
Obr. 7 - Mapa povodňového rizika na základě mapy ohrožení identifikuje plochy a objekty, které jsou vystaveny riziku většímu než je akceptované riziko pro daný typ aktivity.
Obr. 8 - Schematizované uspořádání komponent rizika na příkladu povodní (upraveno dle Messner a Meyer, 2006). V souladu s procesem ilustrovaným obrázky 5 až 7, povodňové nebezpečí ukazuje pravděpodobnost výskytu nebezpečného jevu o určitých vlastnostech, povodňové ohrožení identifikuje, kde nebezpečný jev svými parametry hrozí (expozice) a jakou mírou. Na základě zranitelnosti určitých typů aktivity a schopnosti případně reagovat na povodeň s cílem snížení dopadů (např. plochy pro sport a rekreaci lze rychleji vyklidit a jejich vybavení je obvykle méně zranitelné než obytná zástavba) jsou určeny míry přijatelného rizika pro jednotlivé typy aktivit. Přidáním aspektu hodnoty majetku dochází k určení celkového rizika.

Možnostem a procesu hodnocení rizika a způsobu jeho snižování se podrobněji věnuje téma zvládání rizik a téma zvládání katastrof.

Literatura

Messner F., Meyer V. 2006. Flood Damage, Vulnerability and Risk Perception – Challenges for Flood Damage Research. In: Schanze J., Zeman E., Marsalek J. (eds) Flood Risk Management: Hazards, Vulnerability and Mitigation Measures. NATO Science Series, vol 67. Springer, Dordrecht. https://doi.org/10.1007/978-1-4020-4598-1_13