Slovo riziko je v běžné češtině používáno poměrně volně v mnohem širším významu, než je možné používat v odborném jazyce, kde je nezbytná preciznost používané terminologie. Poměrně běžná přitom je záměna významu slov nebezpečí a riziko, respektive mnoho laiků si rozdíl mezi nebezpečím a rizikem neuvědomuje a nerozlišuje jej.

Nebezpečí neboli hrozbu představuje přírodní proces, jev nebo lidská aktivita, která může způsobit ztráty životů, zranění či jiné zdravotní dopady, poškození majetku, přerušení společenských či ekonomických funkcí či poškození životního prostředí.

Příkladem nebezpečí jsou povodně. Víme, že se u nás vyskytují, víme, že povodeň může způsobit úmrtí, zranění, či škody na majetku. Díky záznamům a měřením dokážeme odhadnout i pravděpodobnost výskytu povodně určité velikosti na konkrétním vodním toku – tedy určit míru nebezpečí (obr. 1). Příkladem je stanovení hodnoty stoleté povodně.

I když je vznik povodně komplexním procesem odehrávajícím se v celém povodí, jejím nejkritičtějším projevem bývá vzestup hladin vodních toků a rozliv proudící vody do údolní nivy. Působení povodně je tedy omezeno na oblast rozlivu. Lidé a majetek, který se nachází v údolí, tedy v dosahu možného rozlivu je potenciálně vystaven (exponován) negativnímu působení povodně, ocitá se tedy v ohrožení. To definujeme jako situaci nebo stav, kdy se jednotlivec, společnost, majetek či životní prostředí stávají náchylnými k újmě či poškození.

O tom jaké skutečné dopady však bude mít povodeň, až se vyskytne, rozhodují ještě další faktory - především zranitelnost (viz téma odolnost a zranitelnost). I v případě, že je například nějaká budova situována v místě ohroženém povodní, může být konstruována nebo vybavena tak, že i když bude zaplavena, nezpůsobí to významné škody a naopak u jiné budovy i v případě zaplavení např. pouze sklepních prostor mohou být škody velmi vysoké, pokud je ve sklepě umístěna strojovna vzduchotechniky, kotel, elektrotechnika apod. (viz obr. 2).

Zranitelnost může mít řadu podob. Od nevhodné konstrukce budov, přes vnitřní uspořádání budov zvyšující expozici jejich citlivých prvků, až např. po fyzické schopnosti jedince. Proto jsou při přívalové povodni např. zranitelnější senioři, děti a hendikepovaní občané, kteří se nedokáží sami vlastními silami rychle dostat z dosahu působení živlů.

V okamžiku blížící se a již probíhající povodně můžeme výši škod ovlivnit operativními opatřeními. Pokud máme funkční systém včasné výstrahy upozorňující na blížící se nebezpečí, záchranný systém pro asistenci ohroženým obyvatelům a další zdroje eliminujeme dopadu prostřednictvím evakuace obyvatel, instalace mobilních ochranných prvků, vynesení cenných věcí do vyšších pater aj. (obr. 3).

Potenciální ztráty na životech, zdraví či majetku, které mohou vzniknout v konkrétním čase, jsou tedy funkcí nebezpečí, expozice, zranitelnosti a kapacit pro zvládání rizika – a právě to je definice rizika (obr. 4).

Riziko je tak někdy vyjadřováno pomocí symbolické rovnice:

Jejím smyslem není vyjádření exaktní rovnice, ale demonstrace nutnosti zvažování všech aspektů, které mají na celkové riziko vliv, aby nedocházelo k záměně pojmů nebezpečí a riziko. Pokus o grafické znázornění komplexní povahy a jednotlivých komponent rizika na příkladu povodňových rizika v praxi používané v ČR je na obrázcích 5 až 8.

Možnostem a procesu hodnocení rizika a způsobu jeho snižování se podrobněji věnuje téma zvládání rizik a téma zvládání katastrof.